Jak alkoholový mejdan v Česku začal.....

Dalo by se parafrázovat známé přísloví: Tak dlouho se pije nelegální alkohol vyrobený z denaturáku , až někoho  napadne použít místo denaturáku  metanol......

Láhve od alkoholuRadim Polášek

Tvrdý alkohol je ideální zboží pro obchod. Nekazí se, kromě několika speciálních receptur, nepotřebuje speciální skladovací podmínky, jako určitou teplotu, vlhkost atd. Klidně se může skladovat ve skladu někde z betonových panelů na jižní straně stavby, který v létě slunce rozpálí na 30 - 40 st c a v zimě klidně může v takovém nevytápěném skladu mrznout.
Je taky drahý. To znamená , že v malém objemu a v relativně malé hmotnosti je uloženo hodně peněz.  Navýšení  ceny láhve s alkoholem o 20 - 30 korun zákazník prakticky nepozná, ale prodejci to přinese zisk   Na podobný zisk by musel obchodník místo té flašky alkoholu prodat hafo třeba rohlíků, tatranek, žvýkaček, novin atd. Ale jeden zákazník málokdy koupí to "hafo" tohoto levného zboží, zatímco flašek s tvrdým alkoholem koupí kolikrát i víc než jednu. Zkrátka metr čtvereční regálu s alkoholem zajistí obchodníkovi výrazně větší zisk než metr čtvereční regálu s jiným zbožím. Zvláště když se jedná o stánek nebo malou večerku, kde podstatnou část prodejny zabírá "povinné", ale málo výdělečné zboží, které pokud ho tam nebudou mít, zákazníci tam nebudou chodit. A ještě větší zisk obchodník má, když se rozhodne ten alkohol rozlévat. Prodej alkoholu je tak pro maloobchod jakýmsi "mazivem" , obchodník si může dovolit prodávat ostatní zboží levněji a může být v klidu, nemusí tolik hlídat rentabilitu, protože potřebné zisky dorovnává právě z prodeje alkoholu.
Taky pro stát je alkohol ideální zboží, vzhledek k jeho obrovskému zdanění. Z půllitru legální 40% vodky stát dostane jako dań z alkoholu 57 Kč plus k tomu daň z DPH 20 % celkové ceny, pokud stojí ten půllitr vodky stovku, tak je to 20 Kč. Takže z půllitru 40 % vodky za 100 Kč za láhev dostane stát 77 Kč daně. Pokud tu flašku obchodník dokáže prodat za 180 Kč, stát z ní dostane celkem 89 Kč.
Stát celkově získává z prodeje alkoholu každý rok cca 30 miliard, z toho z prodeje tvrdého alkoholu je to asi 10 - 12  miliard. Přitom stát dostával ty peníze v podstatě za nic. Při zrušení celnic na hranicích spousty celníků ušetřil a těch pár zbývajících stovek celníků vytížil kontrolami vietnamských tržnic, náhodnými kontrolami automobilů a podobně. Před dvěma roky dokonce odvolal ( nebo rovnou ušetřil) celníky z likérek, kde dohlíželi na výrobu lihovin.
Neboli výrobci v klidu vyráběli, distributoři v klidu distribouvali, prodejci v klidu prodávali, celníci někde v klidu "celnili" a stát v klidu inkasoval daně z toho všeho.
Státu tak ani nevadilo, či spíš to ještě podporoval, když kdejaký prodejce, ze stánku, z večerky, prodejce  všeho možného rozšířil svůj sortiment o alkohol. Ćím byla větší spotřeba alkoholu, tím tito prodejci měli větší obrat, lidi kupovali,  pili,  obchod se roztáčel a  stát inkasoval z toho všeho další daně. Mejdan se rozjížděl. Nevadilo ani tolik, když ten alkohol byl nelegální. Stát sice přicházel o daně z tohoto nelegálního  alkoholu, ale obchodník prodávající tento alkohol měl vyšší tržby i z jiného, už legálního a zdaněného zboží a tak si na své přišel i stát.
Množství prodejců prodávajících tvrdý alkohol se posléze rozšířilo natolik, že stávající státní orgány, celníci, policie, hygiena , při svých pravomocech a  svém počtu omezovaném všelijakým politiky vyhlašovanými šetřením, neměli ani teoretickou šanci obchody s alkoholem uhlídat.
Vytvořilo se tak ideální prostředí pro nelegální výrobu , distribuci a prodej nelegálních nezdaněných lihovin a to vše s prakticky minimálním rizikem. Kde největší nebezpečí bylo udávání závistivými sousedy, kteří nezkousli, že najednou se někomu vede o hodně lépe než jim.