Kapacita ostravské přírody vychytávat prach z ovzduší je vyčerpána.

Podle mně na Ostravsku jsou klasické cesty k zlepšení ovzduší, omezování zdrojů znečištění, už vyčerpány a nějaká větší zlepšení se už čekat nedají. Na Ostravsku je totiž od hranic s Polskem až po podbeskydí příliš vysoká koncentrace továren, rodinných domků s vytápěním tuhými palivy, asfaltových silnic , dálnic, vybetonovaných parkovišť a jiných nepřírodních ploch, které jsou primárnímy nebo sekundárními zdroji prachu. A naopak je tam příliš málo přírodních ploch, lesních nebo travnatých, které umí prach z ovzduší vychytávat.

Ostravský prach znečišťuje i město Příbor.Radim Polášek

Dříve se znečištění omezovalo hlavně na města a na blízkost velkých znečišťovatelů, oceláren a podobně, na vesnicích kolem Ostravy bylo mnohem méně rodinných domků, mnohem méně silnic, dopravy i mnohem méně průmyslových provozoven a mnohem víc lesů a zelených ploch. Takže znečištění bylo obvykle hned za Ostravou těmi zelenými plochami "vychytáno" a ovzduší bylo vyčištěno. To dnes už není, znečištěné ovzduší se rozšířilo do prakticky celé nížiny pod Beskydami a Jeseníky. Přitom snížit emise znečištění z firem ještě víc než jsou současné limity je možné jen za cenu masívního prodražení výroby, které by znamenalo odchod spousty firem  z kraje, snížit exhalace z kotlů rodinných domků je možné jen za cenu omezení majitelů těchto nemovitostí a prodražení vytápění těchto objektů, snížit exhalace z dopravy je dnes možné jen za cenu drakonického omezení dopravy kolem Ostravy.
Takže jediná možnost, která nijak zvlášt nepodváže ekonomiku kraje, je vytvářet zelené zóny zachytávající prach a čistící ovzduší. Neboli vytvářet kolem všech velkých zdrojů znečištění oddělovací zelená pásma. Buďto dotacemi a podporami přimět majitele těchto pozemků, aby tyto plochy přeměnili na lesní a parkové pásmo, nebo rovnou vykupovat pole, staré tovární oblasti, brownfieldy nebo i rodinné baráky a bytové domy v nejvíc znečištěných oblastech a tyto plochy měnit na zelená pásma zachytávající prach.
V okolí Ostravy až k horám by bylo třeba kompenzovat nárůst průmyslu, lidského osídlení a dopravy za posledních cca 20 let změnou využití některých pozemků, zvláště změnou intenzívně obhospodařovaných polí na vyvýšených větrných místech na lesní pozemky. Ostatně spousta těchto svažitých pozemků byla ještě před takovým 60 lety trvale zatravněnými pastvinami nebo loukami. Takže tyto plochy kdysi taky zachytávaly prach z ovzduší a tím ovzduší čistily. Teprve až socialistická zemědělská družstva přeměnila tyto pastviny a louky na dodnes  intenzívně obdělávaná pole a mimo jiné tak přispěla svým dílem k zhoršení samočisticí schopnost krajiny vzhledem k ovzduší. Přeměna těchto intenzívně obdělávaných polí zpátky na louky nebo dokonce  lesy by svým způsobem jen vrátila stav krajiny na dobu před 60 lety nebo ještě na dobu starší.
Zatím ale v uvažování lidí převládá stále myšlení "kolonizátora", stejné, jako když tady v 13 století přišli  z pověření krále Přemysla Otakara II osídlovat "zemi mezi Ostravicí a Odrou"......   Zelené plochy, les a podobně jsou podle tohoto myšlení jen nevyužité plochy, které je možné kdykoliv zlikvidovat a přeměnit na nějaké "využitelné" plochy. Dodnes takhle uvažují na radnicích ve městech, například v Ostravě. Bez ohledu na to, kdo tam zrovna je, včetně zástupců strany zelených,  jsou všelijaké zelené proluky uprostřed města likvidovány a zastavovány. Stejné to je na vesnicích, kde neustále rostou plochy určené pro bydlení i vznikají všelijaké haly, sklady, nebo rovnou průmyslové zóny.
Přitom jak už je prach v ovzduší, neexistuje žádná technická možnost či metoda, jak toto znečištěné ovzduší vyčistit. Je možné odstraňovat prach a škodliviny z ovzduší odsávaného z výrobních hal firem nebo i z kanceláří a obytných domů, je možné čistit zplodiny odtahované komíny, ale jak už to je jednou venku, tak to nelze.
Jediná cesta, jak vyčistit venkovní ovzduší, je spolehnout se na přírodu a pomáhat vytvářet a udržovat takovou "přírodu" která ten vzduch čistí co nejlépe.
Z toho vychází, že součástí každé obytné zóny, každé průmyslové zóny by mělo být určité množství těch zelených ploch, hlavně lesů. Ploch, které nejsou určené pro procházky lidí a podobně, jako jsou všelijaké parky a jiné stávající zelené odpočinkové plochy uvnitř měst nebo ploch, které nejsou určené pro ochranu všelijakých vzácných a chráněných živočichů a rostlin, jako jsou dnešní chráněná území či chráněné přírodní výtvory, protože jejich rozlohy absolutně nestačí. Musí to být plochy, které jsou primárně určeny pro zachytávání prachu a škodlivin vzniklých lidskou činností a musí jich být dost. Co se týká obytných oblastí, lesy a lesíky by měly být podobně velké jako plocha zabraná obytnými baráky, domy, parkovišti a podobně. Co se týká průmyslu, hlavně toho, který z principu své výroby, třeba železárny, vypouští hodně prachu a škodlivin, tam na každý hektar plochy takové fabriky by muselo kolem růst nejméně 10 hektarů lesa nebo ještě víc. Podobně by se dalo uvažovat i o nově postavených silnicích a dálnicích s intenzívním provozem mnoha tisíců automobilů denně,  každý metr čtvereční či hektar takové dopravní stavby by měl být kompenzován takovým dvojnásobkem rozlohy lesa....
Asi by to měl být jeden z důležitých oborů aktivní ochrany životního prostředí. Jak v oblastech s vysokou hustotu lidského osídlení, jako je Ostravsko,  vůbec nějaké plochy pro výsadbu lesů zachytávajících prach a čisticích ovzduší získat za rozumné náklady a jak na těch plochách, často negativně poznamenaných předchozí činností, "udělat" takový porost, aby tu funkci plnil co nejlépe.