Krupobití v Praze jako záminka k šrotování aut.

Krupobití v Praze se ukázalo jako zlatý důl pro tamější autoservisy, mají nyní zajištěnou práci minimálně do září. Taky bude ještě  docela zajímavé pro prodejce automobilů, protože údajně významná část krupobitím poničených automobilů je na odpis.

Mf Dnes

Hm, docela určitě bude problém opravit auta, kde krupobití skla rozbilo a kde voda pronikla dovnitř do elektroniky. Ta by se musela pravděpodobně vyměnit a je akorát otázka, za jakou cenu by se náhradní elektronika dala sehnat a vyměnit a jestli by vůbec šla sehnat.
Potom je otázka, kde voda zmáčela "jen"  polstrování sedadel a jinak nic, co s tím. Koneckonců je to jen v podstatě čistá voda a ne všelijaká směs bláta a obsahů septiků jako ve vozech zatopených povodněmi. Tam možná ani nebude třeba nic kromě vystavení otevřeného auta na slunce, kde to během několika dnů uschne. Nebo na výměnu pár nejhorších dílů díly zakoupenými na šrotišti.
Zajímavá je otázka důlků v plechu po kroupách. To je vlastně hlavní důvod, proč tento článek píšu.
Pražské autoservisy totiž "musí" auto zevnitř kompletně odstrojit, aby se dostali zevnitř k důlkům, ty musí vyrovnat. Potom zas auto složit. Potom zas auto rozložit, aby ho mohli nalakovat. A nakonec nalakované zase složit. Zkrátka na jednom takovém autě pracuje jeden autoservis minimálně jeden plný pracovní týden. Není tedy divu, že oprava přesáhne cenu i takové středně drahé ojetiny, 100 - 150 tisíc Kč a kvůli důlkům na karosérii může být takové auto, jinak ještě v úplně vyhovujícícm technickém stavu, odepsáno.
No, po pravdě řečeno, kdo potřebuje reprezentativní auto s krásným perfektním lakem na úrovni kvality nového auta, tak mu asi nezbývá, než potřebnou drahou proceduru obnovení povrchu auta nechat udělat. Tam skutečně a oprávněně si za tu práci servisy naúčtují desetitisíce až statisíce.
Jenže kdo všechno potřebuje auto na reprezentaci a kdo všechno potřebuje auto jen na dojíždění do práce a vzhled ho zas tak moc nezajímá?
Pár let jsem kolem lakařiny běhal a něco o tom vím. Předně zatmelit důlky do hloubky pár milimetrů pro dnešní kvalitní opravárenské tmely není žádný problém. Dokonce, pokud ta původní barva není stará a je kvalitní, bude držet i v těch důlcích, Ale i kdyby nedržela a barva se v důlcích musela odstranit na holý kov, není problém použít pod tmel antikorozní barvu. Zkrátka důlky, pokud nejsou příliš velké, se dají bez problémů  zatmelit a povrch tak vyrovnat. Přirozeně odolnost není rovnocenná odolnosti auta nalakovaného jako nové v tovární lince, zatímco lak nového auta vydrží při stání venku tak 10 let, tyto opravy vydrží venku takové 2 - 4 roky, v krytém stání mnohem víc.
A je rozdíl prověřenou a spolehlivou ojetinu zlikvidovat hned a hledat jinou nebo ji ještě "ujezdit" další 2 - 4 roky.
Koneckonců důlky není žádný problém opravit i bez odstrojování. Svépomocně se to běžně dělá tak, že se doprostřed důlku vyvrtá otvor tak dvoumilimetrový nebo tenčí a háčkem z nějakého tuhého drátu se plech zevnitř podchytí a důlek vytáhne ven.  Malý otvor v plechu pak není problém zatmelit. Na vyrovnávání důlku v karosérii bez odstrojování existují taky běžně stroje. Plech se ale musí zbavit laku a zevnitř taky nesmí být na plechu nějaká hořlavá výplň nebo masívní nástřik barvy atd. Postupuje se tak, že se zvenku na plech přiboduje elektrickým proudem elektroda, která slouží jako držák a pro přívod proudu. Držákem se buď mechanicky pruhlubeň v plechu prostě vytáhne ven do víceméně původního tvaru nebo pokud to nejde, vmáčknutý plech se ohřívá průchodem proudu malého napětí a vysoké intenzity proudu. Kombinací tahu, měknutí plechu jeho ohřevem a teplotní roztažnosti při ohřívání a smršťování při chladnutí plechu zkušený pracovník dokáže z promáčkliny dostat téměř původní tvar, jen s minimálními odchylkami.
Vlastní lakování auta je taky, dá se říct volitelné v širokém rozmezí. Barvy s automobilovou kvalitou vycházejí dnes cenově za litr několik tisíc korun, takže už samotný materiál na přelakování celého auta bude pálka v ceně od 20 tisíc, potřebná doba v lakovací lince autoopravny bude minimálně den, spíš aspoň dva dny, takže cena jen přelakování auta s nějakým nutnými přípravnými pracemi bude 50, spíš ale znatelně přes 100 tisíc. Jedná se ale o lakování, kdy povrch kvalitou a vzhledem bude nerozeznatelný od nového laku z výrobní linky a kdy ten lak bude pořád vzhledově stejný i když auto bude 5 let stát venku vystaveno slunci, dešťům a posypovým solím. Jenže zase, potřebujete na ojetinu do práce takhle kvalitní povrch auta?
Co se týká materiálu, jsou k dispozici v širokém rozmezí. Od těch nejkvalitnějších autoemailů v ceně několik tisíc za litr po obyčejné autoopravarenské v ceně pár stovek za litr. Ty levné akorát nejsou bezúdržbové, čas od času jednou, dvakrát za rok je třeba vzít do ruky hadr, káru ručně očistit a nějakým polišem vyleštit matný povrch a nanést na něho ochrannou vrstvičku. Taky mytí v myčce může být problémové, kartáče mohou na laku nechat stopy.

Co se týká práce, je tady taky nějaké rozmezí. Mezi čistě vyspravením a zatmelením důlků po kroupách a finálním lakování je ještě několik operací. Auto se stříká mezivrstvami, plničem a vybrušuje se. Drahé kvalitní autoservisy tohleto všechno dělají v uzavřených prostorách, které auto během práce neopustí, takže servis si za tyto desítky hodin taky něco naúčtuje. Levnější servisy, kde lakují méně aut, dělají hodně těchto prací, pokud je to možné, venku a o to si mohou účtovat méně.
Když to tedy shrnu, není problém si důlky po lakování dát opravit v jednom krajním případě za řekněme 150 tisíc, v druhém krajním případě až meloucháři někde na dvorku za řekněme 10 - 20 tisíc. Rozdíl bude akorát v tom, že první oprava bude nebo by měla být na takových 10 let bez údržby a druhá na 2 - 5 let, s potřebou údržby laku a možná s problémem v myčkách.
Technicky jinak bezproblémovou ojetinu tedy není vůbec žádný důvod kvůli důlkům  po kroupách šrotovat, dá se s minimální investicí bez problémů používat ještě několik let a pokud se parkuje v kryté garáži, ještě déle.
To jenom servisy vytěžují naplno příležitost, jakou jim počasí přineslo, opravovat auta tím nejdražším a zbytečně kvalitním způsobem a pojišťovnám to nevadí a dovolují to.
Přitom kvalita laku auta není záležitost ovlivňující bezpečnost provozu, není tedy důvod nutit majitele dávat si lak opravovat zbytečně draze a kvalitně v nějakých uznaných a certifikovaných servisech.