Vysokoškoláci - jak by stát mohl ušetřit miliardy
Situace je dneska taková, že prakticky na každou práci se dneska požaduje vysokoškolský diplom. Rozhodně v nemanuálních profesích, prakticky všechny úřednická místa, prakticky všechny i nejnižší manažerská místa. Rovněž na významnou část manuálních prací už dneska musí být vysokoškolský diplom, to jsou ty různé všelijaké obsluhy složitějších strojů, linek nebo aparatur.
Přitom ještě před 20 lety byli na těchto místech prakticky výhradně středoškoláci, absolventi všelijakých průmyslovek, ekonomických středních škol či obchodních akademií nebo absolventi některých lepších učňovských oborů obvykle s maturitou.
Nedá se říct, že by se tito středoškoláci na své pracovní zařazení tehdy nepřipravovali. Po ukončení základní školy, tedy tehdy univerzálního vzdělání, ve 14 - 15 letech ihned nastoupili na vzdělání specializované, tehdy na střední školy. Často ta střední škola byla jen přes ulici od jejich základní školy, profesoři na této škole byli jen formálně velice malým rozdílem platu odlišeni od učitelů na základní škole a žáci tak jako na základní školu jen dojížděli z domova. Přitom už při nástupu na tuto střední školu bylo žákům víceméně jasné, čím se budou po ukončení školy živit a taky bylo víceméně jasné, že to bude v regionu. Profesoři tak mohli 4 roky učit a procvičovat přímo konkrétní znalosti a dovednosti, s ohledem na specifika místního regionu. Většina absolventů pak po ukončení školy prostě jen začala pracovat přímo na tom, co se učili ve škole, potřeba nějaké praxe byla tak minimální. Ještě zřetelnější to bylo u průmyslovek a učňáků provozovaných u nějakého velkého podniku, učitelé tam velice často přicházeli z firmy a učili hlavně to, s čím se ve firmě pracovalo. A studenti a učni už od začátku školy na různých praxích a brigádách v podstatě pracovali, často na místě, kde potom ti nejlepší po absolvování školy automaticky nastoupili. A to rovnou jako řádní zaměstnanci na dobu neurčitou, bez praxe, protože jejich šéfové už dávno předtím na brigádách poznali, jak tu práci umí a jak se k ní staví.
Dneska to je jinak. Budoucí absolvent absolvuje univerzální vzdělání na základní škole a poté se stále ještě rozhlíží a neví, co bude dělat, tak absolvuje sice teoreticky už specializované vzdělání na nějaké střední škole, ale prakticky i na střední se stále rozhlíží a neví, čím se bude nakonec živit. Rozhoduje se až okamžikem podání přihlášky na vysokou. V době, kdy jejich předchůdci před 20 lety se už několik let připravovali cílevědomě na konkrétní práci a právě do ní nastupovali, se dneska mladý člověk teprve rozhoduje. A teprve potom nastupuje na specializované vzdělání, na vysokou školu, do které stát investuje velké peníze na platy vysokoškolských profesorů a vůbec na celou poměrně drahou instituci vysoké školy, plus, protože to je obvykle daleko od domova, stát musí masívně dotovat i bydlení studentů.
Problém vysoké školy je ale v tom, že nemůže poskytovat jen specializované regionální vzdělání jiné od specifik jiných regionů. Vysoká škola musí poskytovat v podstatě celosvětové vzdělání, nemůže si dovolit, na rozdíl od dřívějších středních škol, aby se jejich absolventi jinde než v místním regionu nechytali. A tak i vysoké školy zhusta upřednostňují univerzální "celosvětové" vzdělání na úkor výuky konkrétních věcí a novinek potřebných k uplatnění toho absolventa v tom konkrétním regionu.
Takže na výuku praktických konkrétních znalostí a dovedností, které bude většina absolventů vysokých škol potřebovat k tomu, aby si našla v regionu práci, je během té doby tří let studia na bakaláře nebo během pěti let studia na magistra strašně málo času. Vysokoškolští absolventi jsou tak v průměru na nástup do práce připraveni mnohem hůře než ti středoškoláci před těmi 20 lety. Menšina vysokoškoláků díky své inteligenci a výsledkům studia bude schopna uplatnit to vysokoškolské "celosvětové" vzdělání a dostane se díky tomu na prestižní dobře placená místa, ale většina dnešních vysokoškoláků nakonec soutěží o ty "regionální" pracovní místa, kde jsou rozhodující místní regionální praktické zkušenosti. Kterým na současné vysoké škole věnovali jen zlomek výukového času.
Nakonec jsou nespokojemi i budoucí zaměstnavatelé, vysokoškolák absolvent z jejich pohledu prakticky nic neumí a učí se to až během dalších pár let praxe. A nespokojeni jsou i vysokoškoláci, mají zažité z generace jejich rodičů, že vysokoškolský diplom znamená prestižní náročnou práci i prestižní plat, ale ono tomu tak není, protože tyto místa jsou ve skutečnosti středoškolská, prací i platem.......
Takže můj návrh je, co takhle si přestat honit triko před úředníky Evropské unie, pro které je statistika počtu držitelů vysokoškolských diplomů v populaci jednotlivých zemí vším? Co takhle radikálně omezit počet míst na vysokých školách a naopak podpořit obnovení středních škol levně vychovávajících odborníky přímo pro praxi, ať už zřizovaných regiony nebo zřizovaných přímo u velkých regionálních firem po vzoru dřívějších průmyslovek a učňáků?
Do rezortu školství jde letos zhruba 126 miliard korun a z toho většinu stát investuje právě do vysokoškoláků. Jenže v případě těch vysokoškoláků, co nakonec v praxi soutěží jen o ty původně středoškolská místa jsou to vyhozené peníze. A můžeme si dovolit, nyní v době krize, kdy se všude možně škrtá, vyhodit každý rok 5 - 10 nebo možná až několik desítek miliard? Jen pro nějaké vyšší procento vzdělanosti populace v statistických tabulkách?
Radim Polášek
Pracant jako štvaná zvěř aneb chyť důchodce, když to dokážeš.
Pan prezident Pavel odkladem svého podpisu posunul platnost novely zákona o důchodovém pojištění a tím posunul její platnost o měsíc na prvního října.
Radim Polášek
Vysokoškolský profesor přece nebude brát méně než učitelka na základní škole!
Platí, kolik který člověk na jaké pozici bere, tak to určuje, jak zaměstnavatel vidí tu praci, kterou dělá, důležitou. A asi se všichni shodneme, že vysokoškolský profesor dělá důležitější práci než ta učitelka na základní škole.
Radim Polášek
Velký hliníkový vodíkový humbuk.
Mnozí čtenáří sdělovacích prostředků v poslední době zaznamenali články o převratu ve vodíkové energetice nebo o tom, jak budou motory místo benzínem či elektřinou poháněné vodou a podobné "optimistické" články.
Radim Polášek
Bajky firemních personalistů a manažerů o údajném nedostatku lidí se bortí.
Nevím, co přesně přimělo paní Veroniku Němcovou napsat na iDNES tento článek "Ztráta času i peněz. Nikoho nám neposílejte, žádají firmy úřady práce."
Radim Polášek
Je lepší být hloupý anebo mít čisté ruce?
Ponechejme na jiné diskuzi či na vyšetřování, jestli Babiš skutečně krátil daně či se dopustil jiných nepředložeností. Vezměme premisu, že Sobotka je o nějakém takovémto trestném činu přesvědčen.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Poštovní známka po bagetě i voní. Francie uctila symbol gastronomie
Francouzská pošta představila novou známku s obrázkem bagety převázané stužkou v barvách trikolory....
Řekni, kde ti muži z Gazy jsou. Otazníky ohledně obětí: násobně více dětí a žen
Premium V Gaze je problém, na který upozorňovala už Marlene Dietrichová. Teď si s ní notují demografové a...
Češi umějí vyrobit řadu vojenských dronů. Ale armáda o ně nestojí
Premium Letecká výroba byla v České republice vždy na špičkové úrovni. Menší dopravní letouny, ultralighty,...
Gruzínská prezidentka vetovala „ruský“ zákon. Jde do boje s vládou
Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová podle tiskových agentur vetovala kontroverzní zákon o...
Rozdáváme samoopalovací fluid ZDARMA
Toužíte po dokonalé letní barvičce bez rizika spálení? Vyzkoušejte lehký přírodní samoopalovací krém na obličej i tělo od Manufaktury. Zapojte se...
- Počet článků 84
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2305x
A jakožto dlouhodobě nezaměstnaný projektant, technolog a vůbec obecně "člověk technický" , schopný a ochotný okamžitě nastoupit do práce, se ve svém věku 50+ směji údajnému nedostatku technických odborníků.