Nová hedvábná stezka aneb další globalizace pro Čínu a Evropu .

Zhruba tím směrem cestovali už před necelými 100 lety naši legionáři , z Ruska po železnici směrem na východ do Vladivostoku a z něho přes Ameriku domů. Za doby Sovětského Svazu byla tato Transsibiřská cesta přejmenována hrdě na BajkalskoAmurskou Magistrálu. Pamětníci jako já si určitě vzpomenou na články v tehdejším mládežnickém tisku. Ještě v 80 letech bylo vítané téma z reálií Sibiře, jak sovětští mládežníci místo studia na školách se nechávají jako barabové brigádníci zaměstnat na stavbě BAM. Ovšem tehdy to byla výhradně sovětská respektive ruská záležitost a účelem bylo získat lepší přístup k využití nerostného a jiného bohatství Sibiře.

Vlak s kontejnery v Mělníku.MF Dnes

Dneska významnost tohoto dopravního směru opět vzrůstá. Ale z jiného důvodu. Na východě asijského kontinentu leží prudce se rozvíjející Čína, dneska stále ještě dílna Evropy , na západě je západní a střední Evropa, jeden z velkých spotřebitelů čínských výrobků. Ale i čínských komponent pro ty evropské výrobky, které se stále ještě vyrábějí či kompletují v Evropě.
A mezi tím je dopravní vzduchoprázdno. Rozsáhlá plocha asijské pevniny, kde je doprava buď pomalá a nekvalitní, jako je trasa ruské BAM, nebo kde rozumné dopravní spojení není vůbec nebo kde  politické režimy místních států spolehlivé dálkové dopravě pro Evropu nepřejí. Toto asijské dopravní vzduchoprázdno bylo dosud objížděno zámořskou lodní dopravou nebo obcházeno leteckou dopravou. Ale zámořská doprava je příliš pomalá , přeprava kontejneru trvá nejméně měsíc a letecká doprava je příliš drahá a vyplatí se tak jen pro lehké a drahé zboží.
Ovšem zdá se, že plány, které po rozpadu Sovětského Svazu a vzniku jeho nástupnických středoazijských republik slibovaly především rozvoj tohoto středoazijského regionu, se začínají realizovat. Nyní už ale jako pozemní dopravní vlakové spojení Číny a Evropy. Vlak s 40 kontejnery s počítačovými součástkami totiž dojel v rekordním čase 16 dnů z Wuchanu na jihozápadě Číny do českých Pardubic.  Náklad projel Čínou, Kazachstánem, Ruskem, Běloruskem , Polskem a Českou republikou.  Přejezd byl realizován na území Číny čínskou společností čínskou společností CRIMT a dále pod dohledem švýcarské přepravní firmy InterRail Holding. Na rekordním čase měl mít velký podíl systém elektronického odbavování, elektronického překladu dokumentů a dalšími IT prostředky , který zkrátil čekací doba na hranicích na minimum.
Nenašel jsem nic o ekonomické stránce takové přepravy nebo o možné spolehlivosti, opakovatelnosti či obecně zavedení pravidelné nákladní přepravy na této trase, nicméně toto může být s velkou pravděpodobností první vlaštovka v zavádění pravidelného železničního spojení Čína  - Evropa.  Stačí připomenout, že svého času Čína zveřejnila ambiciózní  plán na výstavbu vysokorychlostního vlakového spojení s Evropou. S hospodářskou krizí v Evropě sice význam takového spojení poněkud poklesl, na druhé straně se ale taky poněkud změnily podmínky v Číně. Čína bude zvyšovat spotřebu vlastních občanů, aby v době zpomalující ekonomiky rozvinutých zemí udržela vysoké tempo růstu své ekonomiky a to bude znamenat modernizaci střední a západní Číny včetně železničního spojení. Minimálně na čínském území se bude tedy doprava zrychlovat a zkvalitňovat. Otázka je, co na to střední Asie, Rusko a potom v případě "baltské" trasy Bělorusko a Polsko, v případě "černomořské" trasy Ukrajina a balkánské země.
Otázka je potom, co taková doprava přinese nám. Hlavní zámořské přístavy pro nákladní zámořskou dopravu jsou pro nás německé nebo nizozemské velké přístavy. Tam se kontejnery z velkých kontejnerových lodí překládají do říčních lodí, na železnici, na kamióny.....Aby se zboží dostalo k nám, nejdřív musí projet Německem , pro české firmy je tedy to zboží, suroviny či komponenty pro výrobu o cenu pár tisíců kilometrů evropské přepravy dražší. To je znatelná nevýhoda českých firem proti západoevropským firmám a dalo by se říct , že to je jeden z faktorů, který rozhoduje o tom, že v Česku se montují za malé peníze komponenty a ty se se ziskem složí do finálního výrobku třeba v Německu.
Zavedená železniční přeprava z Číny by znamenala, že by se pořadí obrátilo. Nejlevněji by tato doprava přišla země východní Evropy, potom nás coby země střední Evropy, západní Evropa by přišla na řadu až nakonec. To by mohla být pro nás docela významná výhoda. Zatímco pro zboží a materiál dovážené i vyvážené přes moře je nejvýhodnější situovat hlavní distribuční sklady u velkých západoevropských přístavů a z nich podle potřeby to vozit  východněji třeba k nám, u této přepravy by mělo smysl hlavní distribuční sklady zboží i materiálů pro Evropskou unii umístit na východě EU. Potom by dávalo taky větší smysl umístit na východě Evropské Unie nebo obecně na východě Evropy i továrny zpracovávající dovážené čínské zboží nebo materiály a komponenty. A to i pokud by se jednalo i o finální výrobu.  Zvláště takovou, která by nacházela uplatnění v Číně nebo dokonce obecně v tamější východoasijské obchodní zóně.
Zatím to je jen první vlaštovka respektive první vlak.
Ale může to být příležitost pro země východní a střední Evropy k novému ekonomickému rozvoji a k uplatnění evropských výrobků ve východní Asii.  A taky by to mohla být příležitost k překonání současné krize a k určitému ekonomickému odpoutání od zemí západní Evropy.

Přidávám ještě webové odkazy na články:

http://pardubice.idnes.cz/do-pardubic-dorazil-prvni-vlak-primo-z-ciny-fkq-/pardubice-zpravy.aspx?c=A121122_1857782_pardubice-zpravy_jah

http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi/c1-58693480-byla-objevena-nova-hedvabna-stezka-vlak-z-ciny-do-ceska-privezl-zbozi-za-rekordnich-16-dnu

http://zpravy.e15.cz/byznys/doprava-a-logistika/vlak-s-kontejnery-dojel-z-ciny-do-ceska-za-rekordnich-sestnact-dnu-934073