Řekla bych, že vysokoškolský pedagog má vyšší kvalifikaci, ale opravdu pochybuju o tom, že je jeho práce důležitější než u učitelky v mateřské nebo základní škole.

Vysoké školství (a postupně i střední) by mělo být zpoplatněné. Studenti by si více vybírali obory, kterými se uživí, zároveň by to omezilo chronické "prodlužovače mládí", kteří školu studují 6 i více let, a nejen jednu, a do třetice by se státu (který to z největší části platí dnes) vrátily náklady spojené se studiem lidí, kteří po ukončení studia odejdou do zahraničí a dlouhodobě platí daně jinde (teď nemyslím "tovaryše", kteří odejdou na dva tři roky ven, aby se vrátili a nabyté zkušenosti uplatnili doma).

Proti tomu může stát systém stipendií, firemních a státních podpor, který bude podporovat nadané, ale méně majetné studenty. Ti část svého školného splatí pílí a tím, že se upíšou svému sponzorovi na nějaké roky.

A ještě jednu věc to posílí - spolupráci škol s podniky. Vysoké školy se musejí stát nejen školami, ale hlavně věděckými laboratořemi, které půjdou i v čele výzkumu, zejména toho aplikovaného.

Nic proti humanitním vědám, ale mám neodbytný pocit, že nektěré obory nevychovávají nikoho jiného, než nové učitele těchto oborů. Ostatní absolventi končí buď v mekáči, nebo v lepším případě vystudují ještě něco jiného a jdou mimo původní obor. Kde se dnes efektivně uplatní například absolvent studia mezinárodních vztahů?

Podívejte se na co dojíždí lidé v Americe. Nestíhají platit studentské půjčky, protože prostě není práce.

Profesoři zbytečných (neuplatnitelných) oborů jsou pro společnost mnohem méně přínosní než učitelky na ZŠ. Už dávno říkám, že financování univerzit má zohlednit příjmy jejich absolventů.

Ať je to jak chce, ale projevy stávkujících pedagogů a studentů, ať už jde o hlášky či transparenty, mají úroveň, na rozdíl od nedávných demonstrací proti vládě.

To je docela zásadní dojem a z toho musíme vycházet !!

Vysokoškolský profesor dělá stejně důležitou práci, jako učitelka na základní škole.

A možná ta učitelka je důležitější. I on u ní začínal.

Můj názor není směrodatný, ale dlouhodobě tvrdím, že by se měly snížit počty studentů na humanitních fakultách a potažmo tedy i vyučujících na těchto školách. Na trhu práce pro ně není pořádné zaměstnání a tak se musí uměle vytvářet nová místa zejména v různých neziskovách. Tady je třeba dost velký prostor pro úspory na výdajové straně státního rozpočtu...

Názor žádného z diskutujících není směrodatný.

Řešením ke získání více peněz pro VŠ je rovněž zavedení školného na vysokých školách.

To není žádné řešení. Nakonec stejně dojde na státní půjčky, které jsou nespláceny.

Řešením je samostatně dotovat obory ve státním zájmu a na soukromých vysokých školách nechat obory, které jsou lidé ochotni si platit. Což se dá snadno zařídit v rámci existujícího systému.

Potíž je v tom, že potřeby státu jsou definovány politicky. Takže to dopadne jako vždycky. Říká se tomu Černomyrdinova věta.

Když si přečtete některé diplomky studentů humanitních fakult a způsob jakým takovou "práci" hodnotí jejich vedoucí i oponenti, tak mnohdy musíte mít pocit marnosti nad tím, co za "materiál" tyto fakulty produkují. Jsem proto v rozpacích, když někdo porovnává úroveň a pozitivní vliv na úroveň vzdělanosti mladé populace u vysokoškolského pedagoga nějakého uměle vytvořeného studijního oboru humanitní fakulty a standardního středoškolského pedagoga.

Děkanka FSv ČVUT brala svého času 250 000 měsíčně. Kolik bere teď, nevím, ale jistě se na technikách a přírodovědách pořád najdou profesoři velmi dobře placení. Někdo ten průměr přes 90 000 nasbírat musí. Jde ve skutečnosti o to zda se mají platy profesorů určovat na úrovni rektorátu a teprve co zbyde rozdávat na fakulty nebo zda mají fakulty dostat "svůj" rozpočet a podle toho odměňovat.

I případ kolegy Husa blahé paměti byl takovým vnitrouniverzitním sporem o rozhodovací pravomoci. Vyřešil ho král svým dekretem a tím Univerzitu Karlovu degradovat ze špičkového učiliště na 400 let na učiliště lokální. Pak se UK na čas zvedla, přežila i Lex Mareš, jímž ji parlament zbavil její nejkvalitnější části. Ale jen na nějakých 100 let. Německá okupace a socialismus ji zase vrátily tam kam ji dostal už Václav IV.

Vnitrouniverzitní demokracie bohužel vede k degeneraci směrem k průměru a nakonec se začne dovolávat vrchnosti. Vrchnost univerzity neomylně využije pro své politické cíle. Jsem moc zvědav kam povedou současné protesty proti platovým podmínkám, třeba to nakonec skutečné vzdělanosti prospěje. Třeba na filozofických fakultách budou dobře placení profesoři hovořící šesti jazyky se znalostmi národních literatur i historií. To bude jak za starého Rakouska, kdy i ty roury pasovaly k těm kamnům, jak říkávala ta babička za socialismu. :-)

Systém školství by bylo třeba dostat na úroveň, kterou mělo za první republiky. Učňovským počínaje a univerzitami konče.

To máte pravdu, Bicero. Věčná škoda, že jste ho vy komunisti, tak jako vše ostatní, na co jste sáhli, zničili.