Viníky krize potrestáme,

hřímá v rámci předvolebního boje americký prezident Obama. Vytvářejí se vyšetřovací týmy, skupiny federálních i státních žalobců. Zřídí se jednotka na vyšetřování finančních zločinů. Budou vyšetřeny nekalé praktiky, které způsobily americkou hypoteční krizi, která před několika lety odstartovala současnou hlubokou finanční krizi.

Mf Dnes

Vraťme se o takových 15 a ještě pár let nazpátek. V USA vládne v Bílém domě Bill Clinton a americká společnost je promořená rakovinou takzvané politické rasové korektnosti. V té době se tato takzvaná korektnost začala vztahovat i na peníze, na půjčky a na hypotéky od bank. Zastáncům této korektnosti začala vadit statistika. A statistika říkala, že bílý zájemce o hypotéku či půjčku ji získá mnohem častěji než černoch nebo hispánec. Statistika byla tedy prohlášena za projev amerického rasismu a občnská hnutí začala bojovat za to, aby statisticky černoši i hispánci dostávali půjčky a hypotéky ve stejném množství jako bílí.
Nikoho nezajímala jiná statistika. A sice taková, že statisticky běloši zastávali v průměru lepší a lépe placené zaměstnání. Případně dokonce statisticky mnohem větší procento bělochů mělo vůbec zaměstnání oproti černochům. Nebo hispáncům. Problém hispánců v USA je potom ten, že jejich statisticky významná část jsou ilegální imigranti z Mexika. Kteří jsou v USA trpěni, protože dělají nejhorší práce za nejnižší plat a přitom jsou v některých zemích USA v podstatě jakoby oficiálně. Takže za určitých podmínek mají taky nárok třeba na půjčky a hypotéky.
Rakovina korektnosti prorostla v americké společnosti do takové míry, že stačilo obvinění nějaké firmy z rasismu, nedoložené žádnými důkazy, k izolaci té firmy a k odchodu většiny jejich zákazníků a tím k citelnému hospodářskému propadu firmy nebo přímo ke krachu. V oblasti půjček a hypoték se to projevilo tím, že vznikala občanská sdružení, jejíž členové sledovali poskytování těchto finančních produktů bankami. A pokud se mezi zájemci o hypotéku nebo půjčku od banky objevili odmítnutí černoši nebo hispánci, rozpoutala tato občanská sdružení propagandistický antirasistický "run" na banku. Banka byla zruinována, protože od ní odešli zákazníci. Ti bohatí proto, protože si nemohli dovolit být zákazníkem banky obviněné z prosazování rasismu, byly by poškozeny i jejich obchodní zájmy , ztratili by taky své obchodní partnery. Ti běžní řadoví proto, protože kvůli politické korektnosti se v americké společnosti neslušelo být zákazníkem takové banky.
Výsledek byl ten, že banky poskytovaly půjčky i hypotéky všem, i těm, u kterých bylo už dopředu jasné, že tyto závazky nebudou schopni splácet. Což podle statistiky byli víc černoši a hispánci než běloši.
Finanční systém ve skutečnosti s takovými klienty počítá, ztráty, které bance takový klient nedodržením závazku vytvoří, pokryjí dobří klienti, ti , kteří svoje závazky plní a splácí. Neplatících nesmí být ale moc, může jich být zhruba jen tolik, co mohou udělat průměrní řadoví prodejci půjček a hypoték chyb, špatně odhadnout klienty, půjčit peníze těm, kdo je nejsou schopni vrátit. Nesmí to být ale systém, půjčovat systémově těm, u kteří ty peníze nevrátí. Banky v takovém systému oddálily krach tím, že rozložily své riziko na finanční instituce mimo tento americký systém.  Vzaly balíky těchto půjček a vytvořily z nich obchodovatelné finanční deriváty, případně další deriváty z derivátů a ty rozprodaly po celém světě. Tím americké banky oddálily svůj krach o nějakých 10 - 15 let. Dokud procenta půjček a hypoték lidem neschopným tyto půjčky vrátit nepřesáhly v příslušných finančních derivátech kritickou hranici... Balíky finančních derivátů byly tak těmito "toxickými" půjčkami takzvaně otráveny, tyto balíky derivátů za miliardy dolarů v depozitech amerických i světových bank náhle klesly na desetinu i tisícinu své předchozí hodnoty a s nimi padaly i ty instituce. Krize, v současné době už několik let živená globalizací a s ní spojeným stěhováním práce pryč z USA a Evropy za nižšími výrobními náklady mohla začít....  
Jednou z těch občanských sdružení, která pořádala v zájmu rasové korektnosti run na banky  bylo občanské sdružení ACORN. A v tomto sdružení pracoval jako sociální pracovník a právník jistý Hussein Barack Obama. Současný americký prezident má tedy na této světové krizi svůj podíl.
Proč tento příspěvek píšu. Za prvé je to 15 let a víc. Dneska v době internetu je to strašně moc dlouhá doba a tak je třeba takové věci připomíbnat, aby se nezapomněly.  Za druhé Barack Obama vstupuje do předvolebního boje o druhé období v prezidentském křesle a bude velice zajímavé sledovat, jestli se v předvolebním boji tyto argumenty objeví a v jaké formě.
A nakonec je vhodné znát  historii. Což clintonovská doba v USA už v podstatě je.  Jinak podle klasika hrozí nebezpečí, že si tuto historii znova zopakujeme. Konkrétně se jedná o nebezpečí rakoviny korektnosti, která se začíná projevovat už i tady v Evropě. Například nesmyslným příkazem evropského soudu nerozlišovat ve výši plateb na třeba životní a úrazové pojištění to, jestli klient je muž nebo žena. I když statistika jednoznačně říká, že mezi muži a ženami jsou v pravděpodobnosti pojistných událostí prokazatelné rozdíly jednoznačně odůvodňující rozdílnou výši plateb.