V článcích o Šumavě, kůrovci a bezzásahovosti se toho dá najít spousty. Třeba tady: http://neviditelnypes.lidovky.cz/sumava-100-dnu-reditele-straskeho-daj-/p_politika.asp?c=A110726_104405_p_politika_wag
Například hnutí Duha, pod jehož hlavičkou se protest na Šumavě defakto děje, za poslední 4 roky od státu vyinkasovalo na propagační akce na Šumavě 3,2 miliónů.
Vědci z Jihočeské univerzity na výzkum podporující bezzásahovost na Šumavě získali od státu doslova stamilióny korun. Profesorka Hana Šantrůčková z Jihočeské univerzity pracuje na šestiletém projektu „Ekologické, evoluční a experimentálně biologické přístupy ke studiu vzniku a významu biodiverzity“ vyinkasovala od státu na tento projekt podporu ve výši 165 miliónů. Celkové náklady tohoto projektu mají být něco přes 200 miliónů. Ročně to činí něco přes 30 miliónů, měsíčně něco přes dva a půl miliónů. Lukrativní živobytí pro cca 10 lidí po dobu 6 let, pokud by profesoři univerzit i další univerzitní zaměstnanci nebyli placeni státem. Nebo provozní náklady středně velké firmy po dobu 6 let......
Hana Šantrůčkové je známé jméno už i v politice, je autorkou otevřeného dopisu představitelům státu, kde vyjadřuje obavy z jmenování Stráského do funce ředitele. Bezsporu podložené "vědeckými" argumenty.
Profesor Zdeněk Landa, také z JČ univerzity, získal 6,1 miliónů na „Monitoring výskytu a cílené využívání entomopatogenních hub přirozeně asociovaných s populacemi lýkožrouta smrkového ve smrčinách NP a CHKO Šumava“
Dr. Jaroslav Vrba opět JČ univerzita, získal jako spoluautor práce „Limitující faktory a omezení biologického zotavování z acidifikace: Jaká je budoucnost horských ekosystémů Šumavy?“, ze státního rozpočtu 7,6 miliónů.
Všechny tyto vědecké práce už podle názvu jsou výrazně spjaty s koncepcí bezzásahovosti šumavských lesů v NP. Pokud by v Šumavském NP byla koncepce čisté bezzásahovosti realizované během několika málo let nahražena koncepcí řízeného regulovaného přechodu smrkových monokultur do přirozených smíšených lesů, ztratily by tyto výzkumy většinu svého vědeckého opodstatnění a tyto obrovské dotace by ze státu nebylo možné vyždímat...
Neboli takzvaná vědecká podpora aktivistů není nic jiného než starost vědců, či by se dalo v tomto případě takzvaných vědců o své peníze. Se vší úctou k jejich případným vědeckým výsledkům v případné jiné vědecké činnosti netýkající se Šumavy.
Mimochodem podle mých informací koncepce řízeného přechodu šumavských smrkových monokultur do divokého lesa rozložená v některých oblastech až na 50 let byla původní oficiální koncepce, na jejímž základě byl Šumavský NP založen. Jenže ta zřejmě nezaručovala dostatečné množství všelijakými způsoby vyždímaných peněz v dostatečně krátkém časovém období.
Dají se najít souvislosti i s těženým dřevem. Například jedním z členů sdružení ŠumavaPro, které hlasitě kritizuje Stráského, je občanské sdružení Přátelé Šumavy. Toto sdružení již několik let hlasitě obhajuju bezzásahovost v NP, přitom jeho předsedou je František Hail, který jen v posledních dvou letech získal od NP za dřevařské práce více než 3,5 miliónů korun. Tedy další člověk, žijící z kůrovcové kalamity uvnitř NP a mající hospodářský zájem na pokračováníé této kalamity.
Zkrátka, dneska se škrtá všude, kde to je jen možné. Ubírá se všem, ubírá se policii, ubírá se hasičům, ubírá se zdravotnictví, ubírá se na podpory nezaměstnaným , ubírá se všude možně, kde to je jen trochu možné. Zatímco tyto škrty jdou doslova do krve, ohrožují akceschopnost státních institucí , ohrožují doslova přežití občanů, kteří se nějakou nešťastnou náhodou nebo svým nedopatřením dostanou do svízelné situace, v případě Šumavského Národního Parku je stát stále štědrý.
Nejenom bohatě platí vlastní instituci, správu národního Parku v čele se Stráským, on bohatě platí i protivníky této instituce. Stát platí propagandu, která práci své vlastní státní intituce dehonestuje a nejenom to. Stát plnými hrstmi sype peníze lidem a organizacím ,které práci správy NP, neboli státní instituce prodražují. A nejenom to, dokonce přímo sabotují. Jak jinak se dají chápat dehonestace současného vedení NP, nebo současné akce proti likvidaci či omezení kůrovcové kalamity uvnitř NP. A to v situaci, kdy už přímo na stole leží hrozby arbitráží o náhradu kůrovcových škod majitelům soukromých lesů v okolí Šumavského NP nejenom od vlastníků soukromých lesů na české straně, ale i hrozby přeshraničních rakouských vlastníků lesů. Neboli je zaděláno na docela slušnou mezinárodní ostudu.
V případě Šumavy jednoznačně selhala naše volená vláda či naše volené vlády, protože ten spor trvá již desetiletí. Místo aby volení politici na základě příslušných odborných expertíz rozhodli a za to rozhodnutí přirozeně převzali příslušnou odpovědnost, pěstují si na Šumavě tuto válku. Deseti a stamilióny korun inkasují různí lidi, co si z této války udělali za posledních 10 let své živobytí. Neboli ty peníze mizí v žumpě a jinak se skoro nic neděje.
Jen kůrovec se šíří, množí, jeho populace prosperuje a šumavské smrky usychají......
Šumava, příliš drahý cirkus za naše peníze.
Další články blogera
Radim Polášek
Pracant jako štvaná zvěř aneb chyť důchodce, když to dokážeš.
Pan prezident Pavel odkladem svého podpisu posunul platnost novely zákona o důchodovém pojištění a tím posunul její platnost o měsíc na prvního října.
Radim Polášek
Vysokoškolský profesor přece nebude brát méně než učitelka na základní škole!
Platí, kolik který člověk na jaké pozici bere, tak to určuje, jak zaměstnavatel vidí tu praci, kterou dělá, důležitou. A asi se všichni shodneme, že vysokoškolský profesor dělá důležitější práci než ta učitelka na základní škole.
Další články z rubriky Životní prostředí a ekologie
Milan Smrž
Otevřený dopis k referendu o větrných turbínách v Líšťanech u Loun
Dne 22.března proběhlo v obci Líšťany na Lounsku referendum o výstavbě větrných elektráren. Jen třetina hlasovala pro. Doufejme, že občané za dva roky názor změní. Nebo budeme raději spoléhat na drahou jadernou energii?
Milan Smrž
Také jste proti Green Dealu?
Protesty zemědělců v Evropě i mnoho příspěvků na sociálních sitích nesou pečet protestu proti Green Dealu. Kdo tomu tleská?
Petr Hariprasad Hajič
Baterky, kam se podíváš
Poslední dekáda byla ve znamení obrovského nárůstu výroby baterií, tedy lépe řečeno, akumulátorů. Připadá mi to jako druhá elektrifikace. Na baterie bude po čase zřejmě všechno.
Petr Hariprasad Hajič
Tak co hoši a holkiíí, jakxte na tom s tem vodíkem?
Zelená vodíková produkce je další dílek do dekarbonizační skládačky udržitelného rozvoje. Byla jen otázka času, kdy na vodík dojde v praxi a loni nastala úplná exploze publicity. Toto třaskavé téma stojí za pozornost.
Vašek Brynda
Co je eko kůže a proč je pravá kůže ekologičtější?
Není to tak dávno, kdy se na trhu objevily pojmy, jako je eko kůže a veganská kůže. Mnoho lidí znejistělo a začalo považovat pravou kůži za neekologickou, a naopak slepě opěvovat tyto nové materiály. Jak je to ale skutečně?
Počet článků 84 | Celková karma 0.00 | Průměrná čtenost 2304 |
Člověk vyčnívající a jedinečný tak akorát, kterého občas něco zaujme tak, že o tom napíšu.
A jakožto dlouhodobě nezaměstnaný projektant, technolog a vůbec obecně "člověk technický" , schopný a ochotný okamžitě nastoupit do práce, se ve svém věku 50+ směji údajnému nedostatku technických odborníků.