Islandská sopka hnojí Evropu.

Popel z islandské sopky se v ovzduší šíří a postupně zavírá evropská letiště. V současné době jsou omezeny nebo zastaveny lety v prostoru od Irska po Finsko  a od nejsevernější části Skandinávského poloostrova po sever Francie.

Sopeený prach nad Islandskou sopkou.Mf Dnes

Výbuch sopky to je tedy velký nebo aspoň minimálně na sopečný Island průměrný . Kolik toho popela vlastně je, jsem zatím nikde nenašel, ale průměrný výbuch islandské průměrné sopky by mohl do ovzduší vyvrhnout takovou desetinu krychlového kilometru sopečného popela. Hmotnostně by to mohlo být takových pár stovek miliónů tun popela.
Jedním z hlavních zdrojů živin v půdě je postupný rozklad původní horniny. Při kterém se živiny, chemické prvky vázané v hornině ve formě pro rostliny nedostupné přeměnují na sloučeniny jednodušší , které už rostliny mohou z půdy vzít a použít je. Může to být i rozklad právě toho sopečného popela, který jako sopečná hornina obsahuje hodně těchto prvků.
Našel jsem si nějaké složení běžné sopečné bazické horniny. Podle tohoto 100 miliónů tun sopečného popela obsahuje okolo 1 miliónu tun P2O5 jako fosforečného hnojiva. Okolo 1,2 miliónů tun K2O jakožto draselného hnojiva. okolo 3,5 miliónů tun Na2O jakožto zdroje sodíku. Okolo 11 miliónů tun CaO jakožto vápenatého hnojiva a okolo 10 miliónů tun MgO jakožto hořečnatého hnojiva. Ze zajímavých složek je tam ještě asi 11 miliónů tun Fe2O3
Přirozeně tyhlety prvky nebudou ze sopečného popela rostlinám dostupné ihned a nebudou dostupné všechny. Ale právě proto, že sopečný popel je tvořen velmi malými částečkami horniny, tak i když sopečný popel tvoří relativně chemicky odolnou horninu, bude sopečný popel působenám vlhkosti, oxidu uhličitého i stop silnějších kyselin v ovzduší rychle zvětrávat a značnou část výše uvedených chemických prvků během krátké doby jednotek let uvolní.
Původní sopečný popel je škodlivý mechanicky, tvrdé ostrohranné částečky ničí motory a jinou techniku a dráždí plíce živočichů i chemicky, popel vytvořený za vysoké teploty v jícnu sopky při styku s vodou uvolní některé naabsorbované toxické chemické látky. Jak ale bude popel už usazený mokrý či vlhký na zemi, bude už jen zvětrávat a uvolňovat živiny.
100 miliónů tun sopečného popela tedy obsahuje asi 23 miliónů tun prvků potřebných jako živiny pro růst rostlin, z toho zvětráním může být dosažitelných tak polovina až třetina. To jsou milióny tun, které by se jinak musely obtížně někde vytěžit, přepravit, rozemlít, oddělit od hlušiny, náročně chemicky upravit a nakonec s vynaložením  množství nafty rozvést a rozházet po polích. Třeba jako superfosfát nebo chlorid či síran draselný. Nebo jen natěžit, rozemlít a zase rozvést a rozprášit po polích jako vápenec nebo magnezit....
Sopečný výbuch tohle udělal za lidi......